Historik Ing. Jiří Sissák, který podrobil Buňatovu kroniku hlubšímu zkoumání a objevil nové skutečnosti o historii Štěrbohol.
Když jsem se do štěrboholské kroniky začetl, zjistil jsem, že nejen rok 1757 byl v historii Štěrbohol významný. Jak jsem vyčetl ze záznamů v kronice, historie se tvořila ve Štěrboholech a jejich okolí také v roce 1608 a nejen v něm. V roce 1608 byla přímo ve Štěrboholech podepsána tzv. štěrboholská konfederace. A zde začalo mé téměř detektivní pátrání po tom, co to vlastně štěrboholská konfederace byla, kdo ji podepsal a proč. Začal jsem v archivech pátrat po informacích o štěrboholské konfederaci a ke svému úžasu jsem našel mnoho záznamů o Štěrboholech, které se se štěrboholskou kronikou poměrně zásadně rozcházely. A rozcházely se i s dalšími informacemi, které se o historii Štěrbohol mezi lidmi tradují.
Vrátil jsem se ke štěrboholské kronice Jana Buňaty a ze zápisů je zřejmé, že prakticky veškerá data a informace jsou předkládány čtenáři bez pramenů, ze kterých autor v roce 1934 při psaní kroniky čerpal informace pro své záznamy. Začal jsem tedy jednotlivé záznamy ověřovat.
První informaci, kterou Jan Buňata v kronice Štěrbohol uvádí, je vysvětlení, proč se Štěrboholy jmenují právě Štěrboholy. Doslovně uvádí: „ ….Štěrbohole odvozeno ze slov štěrba - štěrbina holá, snad „štěrby – holé“a to veliké bahnité louže a lokáče, kterých tu bylo mnoho - půda mokrá – nic nerodila – holá a neplodná. Tak vzniklo nynější ŠTĚRBOHOLY.“ Po přečtení tohoto zápisu mi bylo jasné, že jej musím prověřit. Vyhledal jsem tedy pětisvazkový slovník „Místní jména v Čechách“ autorů Antonína Profouse, Jana Svobody a Vladimíra Šmilauera z let 1947-1960. Jaké bylo moje překvapení, když jsem v něm četl něco zcela jiného. Tato odborná publikace uvádí význam a vznik jména Štěrboholy takto: „...Jako jméno Drbohlavy, Štipoklasy a podobné má také jméno Štěrboholy první člen původu slovesného, a to od slovesa štěrbiti – štěrbu, štěrbinu dělati a druhý člen od staročeského podstatného jména hól – hóli (prut,hůl). Znamenalo to ves štěrboholů tj. lidí, kteří vyrývali do holí štěrbiny na upamatování důležitých věcí – např. dluhů, vlastních závazků nebo povinností....“. Tedy něco zcela jiného, než uvádí v kronice Jan Buňata. To, co mě zaujalo dál, bylo, že Jan Buňata stále uváděl jen jeden tvar jména obce a to „ Štěrboholy“. („...Dříve se říkalo a psalo Štěrbohole a v Štěrboholích, nyní ve Štěrboholech“). Začal jsem pátrat v historických pramenech dál a hledal jsem, jak se tedy jméno Štěrboholy vyvíjelo v průběhu staletí.
Vrátil jsem se ke štěrboholské kronice Jana Buňaty a ze zápisů je zřejmé, že prakticky veškerá data a informace jsou předkládány čtenáři bez pramenů, ze kterých autor v roce 1934 při psaní kroniky čerpal informace pro své záznamy. Začal jsem tedy jednotlivé záznamy ověřovat.
První informaci, kterou Jan Buňata v kronice Štěrbohol uvádí, je vysvětlení, proč se Štěrboholy jmenují právě Štěrboholy. Doslovně uvádí: „ ….Štěrbohole odvozeno ze slov štěrba - štěrbina holá, snad „štěrby – holé“a to veliké bahnité louže a lokáče, kterých tu bylo mnoho - půda mokrá – nic nerodila – holá a neplodná. Tak vzniklo nynější ŠTĚRBOHOLY.“ Po přečtení tohoto zápisu mi bylo jasné, že jej musím prověřit. Vyhledal jsem tedy pětisvazkový slovník „Místní jména v Čechách“ autorů Antonína Profouse, Jana Svobody a Vladimíra Šmilauera z let 1947-1960. Jaké bylo moje překvapení, když jsem v něm četl něco zcela jiného. Tato odborná publikace uvádí význam a vznik jména Štěrboholy takto: „...Jako jméno Drbohlavy, Štipoklasy a podobné má také jméno Štěrboholy první člen původu slovesného, a to od slovesa štěrbiti – štěrbu, štěrbinu dělati a druhý člen od staročeského podstatného jména hól – hóli (prut,hůl). Znamenalo to ves štěrboholů tj. lidí, kteří vyrývali do holí štěrbiny na upamatování důležitých věcí – např. dluhů, vlastních závazků nebo povinností....“. Tedy něco zcela jiného, než uvádí v kronice Jan Buňata. To, co mě zaujalo dál, bylo, že Jan Buňata stále uváděl jen jeden tvar jména obce a to „ Štěrboholy“. („...Dříve se říkalo a psalo Štěrbohole a v Štěrboholích, nyní ve Štěrboholech“). Začal jsem pátrat v historických pramenech dál a hledal jsem, jak se tedy jméno Štěrboholy vyvíjelo v průběhu staletí.
První písemná zmínka o Štěrboholech je z roku 1371 (8.leden)[1] a jméno obce je zde uvedeno ve tvaru „Sczrboholy“ , druhá zmínka je v historických pramenech z roku 1382 a tvar jména obce je „Sczerbohole“. Roku 1419 je obec v historických pramenech uváděna jako „Ščrboholy“, 1432 „Sczrboholy“, 1433 „Ssczrboholy“ a teprve v roce 1525 se poprvé objevuje dnešní tvar „Štěrboholi“ a to v textu z 29.července 1525 „.... ve vsi pusté Štěrboholi a dvoru při též vsi pusté k arcibiskupství Pražskému přislušející....“. Porovnal jsem tato jména se Slovníkem staročeštiny a hledal jsem v něm také slovo „štěrba“ ve smyslu holého, pustého místa a jako takové jsem jej nikde nenašel. Je tedy zřejmé, že název obce se sice v průběhu let mírně vyvíjel, ale stále se držel více méně původného tvaru - „Štěrboholi“. Ve štěrboholské kronice se uvádí význam jména Štěrboholy v rozporu s etymologií[2] slovanských jmen. Ve slovníku „Místní jména v Čechách“ je původ a význam jména Štěrboholy vysvětlen jako obce lidí, kteří zaznamenávají na svých holích pomocí zářezů důležité události. Když se začteme do dochovaných historických zápisů, zjistíme, že opravdu měli „štěrboholští“ co zaznamenávat – střídali se majitelé i závazky obyvatel vůči vrchnosti a to poměrně rychle (např. v roce 1382 je zde zmíněn svobodný šlechtický dvůr a v roce 1401 již dvůr poddanský atd.). A v souvislosti s tím se s velkou pravděpodobností rychle střídaly i závazky a pohledávky štěrboholských občanů.
Na základě těchto faktů je tedy třeba opravit štěrboholskou kroniku Jana Buňaty – jméno Štěrboholy nemá původ v holých, pustých, bahnitých a neplodných místech, ale odvozuje se od toho, jak původní obyvatelé Štěrbohol zaznamenávali svoje závazky a pohledávky – vyřezávali je na svoje hole. Je tedy možno říci, že jméno Štěrboholy vyjadřuje jakousi prapůvodní formu současného EET.
Další data, která uvádí Jan Buňata ve své kronice obce Šterboholy z roku 1934 jsou již poměrně přesná. Jen je můžeme na základě historických pramenů doplnit o konkrétní datumy (např. první písemná zmínka o Štěrboholech je z 8.1.1378 atd.)
Je až s podivem, že v katastru obce Štěrboholy nejsou do dnešního dne žádné archeologické nálezy. A přitom okolí Štěrbohol je poměrně bohaté na archeologické nálezy z 6. - 14. století po Kristu.
V Archeologické databázi Čech nemají Štěrboholy žádný záznam, Pražský sborník historický i odborná literatura o Šterboholech mlčí. Tvrz, která je v některých historických pramenech ve Štěrboholech zmiňována poblíž centra obce, nenávratně zmizela. A to je škoda, protože právě v ní se roku 1608 odehrála velmi významná historická událost, díky které se Štěrboholy dostaly do centra tehdejších evropských událostí.
Na základě těchto faktů je tedy třeba opravit štěrboholskou kroniku Jana Buňaty – jméno Štěrboholy nemá původ v holých, pustých, bahnitých a neplodných místech, ale odvozuje se od toho, jak původní obyvatelé Štěrbohol zaznamenávali svoje závazky a pohledávky – vyřezávali je na svoje hole. Je tedy možno říci, že jméno Štěrboholy vyjadřuje jakousi prapůvodní formu současného EET.
Další data, která uvádí Jan Buňata ve své kronice obce Šterboholy z roku 1934 jsou již poměrně přesná. Jen je můžeme na základě historických pramenů doplnit o konkrétní datumy (např. první písemná zmínka o Štěrboholech je z 8.1.1378 atd.)
Je až s podivem, že v katastru obce Štěrboholy nejsou do dnešního dne žádné archeologické nálezy. A přitom okolí Štěrbohol je poměrně bohaté na archeologické nálezy z 6. - 14. století po Kristu.
V Archeologické databázi Čech nemají Štěrboholy žádný záznam, Pražský sborník historický i odborná literatura o Šterboholech mlčí. Tvrz, která je v některých historických pramenech ve Štěrboholech zmiňována poblíž centra obce, nenávratně zmizela. A to je škoda, protože právě v ní se roku 1608 odehrála velmi významná historická událost, díky které se Štěrboholy dostaly do centra tehdejších evropských událostí.