Historie Štěrbohol

Štěrbohole odvozeno ze slov „Štěrba- štěrbina-holá“ snad „Štěrby – holé“ a to veliké bahnité louže a lokáče, kterých tu bylo mnoho-půda mokrá – nic nerodila – holá a neplodná. Tak vzniklo nynější ŠTĚRBOHOLY. Dříve se říkalo a psalo Štěrbohole a v Štěrboholích, nyní ve Štěrboholech.

Více o Štěrboholech

Pokud mohl archiv země České získati některé údaje o dějinách naší obce, opatřila je Letopisecká komise. Praví se v nich:

Štěrboholy připomínají se jž r.1371 jako příslušenství obce Kyjské. Byly statkem arcibiskupským.

R.1401 najal si je od arcibiskupa Habart z Chrastu na 4 leta. V Štěrboholech stál dvůr zemanský a při něm tvrz. (místo nelze přesně zjistiti. Domnívám se, že dvůr byl v místech čp.2 a tvrz v místech čp. 31 a 25, jež je zřejmě nejvýše položené.)

R.1419 držel dvůr řezník Bohuněk a pronajal jej s tvrzí do 6 let Janu Škopkovi. Z této doby datuje se vznik rybníčku a dvou komar. Další osudy za válek husitských nejsou známy…

Až r.1524 připomíná se jako držitel jich Jan ze Zavařic, o 10 let později Soběslav z Miletína.

R.1543 obdržel Jan Žichovec z Duban právo vyplatiti Štěrboholy. Nežli se však mohl dosouditi, přešly Štěrboholy v držení Kašpara z Granova, sekretáře české komory. Když pak synové Janovi (Žichovce) domáhali se opět od něho výplaty, vymohl si, že mu r.1557 pražská kapitula Štěrboholy popustila dědičně a pod plat.

R.1561 prodal oba statky tj pustou ves se dvorem Albrechtovi Žichovci z Duban. Jeho syn Jan Habart prodal Štěrboholy asi r.1604 Bohuchvalu Valkounovi z Adleru, avšak ten po krátkém čase prodal je ještě téhož roku obci Nového města Pražského. Obec držela Štěrboholy do r. 1633, pak je prodala.

V historii připomínají se Štěrboholy r. 1608. Tehdy arcikníže Matyáš chtěje donutiti bratra svého, císaře Rudolfa II., aby se vzdal svých panství (trůnu), přitáhl s vojskem konfederovaných stavů rakouských, uherských i moravských až ke Štěrboholům a odtud počal jednati s předáky evangelických stavů českých, jejichž cílem byla ochrana svobod náboženských a politických vůči koruně. Ujednání to datuje se 29.června 1608 a zove se KONFEDERACE ŠTĚRBOHOLSKÁ.

Po bitvě bělohorské byl dvůr Štěrboholy Novému městu pražskému konfiskován, ale později opět vrácen. Přece však neudrželi jej novoměští, r.1633, když se obci nedostávalo peněz na ubytování císařského vojska, musila zastaviti svoje dvory v Malešicích a Štěrboholech Antonínu Bijanovi, císařskému výběrčímu berní, za 7000 zl. Protože je nemohla vyplatiti, prodala je 1635 Janu Beckovi pro jeho nezletilého syna Gerharta. Po něm držel je syn Jana, Jan Jiří Beck, který zemřel 1665. Vdova pronajala pak dvůr štěrboholský na pět let (1681-1686) Novému městu pražskému. V létech následujících ujal se statku opět syn Jana Jiřho Eugen Albert, svobodný pán, který r.1685 prodal oba statky (Malešice a Štěrboholy) Kryštofu Frant. Hraběti Vratislavovi z Mitrovic za 12.500 zl.

R.1715 zemřel dědic štěrboholského dvora Jan Václav Vratislav z Mitrovic a dcery Marie Josefa hraběnka Šliková a Marie Alžběta Vratislavová z Mitrovic Malešice, tvrz, ves Malešice, dva dvory v Malešicích a v Štěrboholech s příslušenstvím za 46.000 zl. Rýnských Marii Terezii Trautmansdorfové, zastupující nezl. Syna Norberta. Tento postoupil 12.října 1725 Merii Terezii hraběnce Rottalové na srážku kupní ceny panství Brandýsa n/Orlicí své statky Dolní Počernice, Malešice a Štěrboholy. Tato prodala 16.října 1725 statek Malešice a to tvrz a ves Malešice, dva dvory a hospodářské budovy ve Štěrboholech atd. za 48.000 zl.r. cís.radovi Václavu Neumanovi z Pucholze, doktoru práv a universitnímu profesoru. Tento během dvou let vydělav 8.000 zl., prodal předešlé statky Karlu Jáchymovi hraběti z Bredy. Výměnnou smlouvou uzavřenou dne 7.dubna 1727 mezi vpředu uvedeným majitelem a zástupci pražské university byly připojeny statky Malešice a Štěrboholy k universitním statkům Michli a Horním Počernickům. V této době (v urbárních a gruntovních knihách 1726-89. jež uloženy jsou v archivu hl.m.Prahy) činí se zmínka o vrchnostenských chalupách a panské hospodě.

V dějinách mluví se o naší obci až ve válce sedmileté:

6.května 1757 svedena tu byla velká a krvavá bitva mezi vojskem císařovny Marie Terezie a hlavní armádou pruskou, jíž velel sám král Fridrich II. V bitvě té padl generál. Polní maršálek hrabě Curth Christoph Schwerin. V místech kde padl postaven rakouskou vládou 1824 kamenný pomník a r.1837 pruskou vládou pomník z děloviny a v něm hrobka pro padlého maršála. Pohřben tu ale není. Pamětní kniha nese letopočet 1839. Roku 1842 postaven tu domek čp.39. V něm bydlí invalida, který návštěvníkům vykládá podrobně průběh bitvy.

Jinak podrobný popis a vylíčení této bitvy viz v příloze.

Další dějiny nezanechaly významných stop v naší obci. Výtah z hlavní knihy katastru josefského ze dne 26.I.1788 pro obec Štěrboholy na bývalém panství malešickém (v archivu země čeké Sign.čís.kat.2288) povídá, že tu byl panský dvůr č.1 (nynější čp.2) a hospoda čp.2 (nynější čp.35), pak 6 chalup (nynější čpL: 3.,4.,5., 10., 11.(spáleniště), 16.) a 9 domků (nynější čp: 6, 7a 7,8,9,12,13,14,15) Na místě čp. 11 postaven dům čp.135.

Není pamětníků ani živých ani psaných ba ani ústní podání nezanechalo zmínky o konci 18.století. (Napoleonské války) a počátcích 19.století. Ani o robotě ani o zrušení ani o selských bouřích nemáme dokladů, kromě zápisů dějepisných všeobecných. Ba ani není pamětníků bouřlivého roku 1848.

Obec do tohoto roku vzrostla dvojnásobně. Výtah z abecedního seznamu majitelů stavebních parcel v org. Protokolu katastru stabilního ze dne 8.února 1842 pro obec Štěrboholy na bývalém panství michelském (Sign. Kraj kouřimský čk376) mluví již o vsi s 33 čp. a obyvatelé vedeni jako „ERBPACHTER“ pouze v čp.2 (dvůr) je „EMPHITEUT“ tj. „dědiční pachtýři – a nájemce“. Z toho je zřejmo, že universita mnoho pozemků pronajala a ty byly později nebo i při stavbě domků prodány.

Také o válce s Prusy 1866 nezachovalo se jiných zpráv než ty to: Prusové byli ubytováni po chalupách, byli to starší muži, kteří bojů nezúčastnili (záloha).
Nebyli nijak zlí. Rozdávali dětem suchary a v chalupách častovali kávou, jež ve vsi byla pochoutkou. (vařila se jen o posvícení)

Další léta probíhala jako v obcích jiných aniž by se dějiny více dotýkaly naší obce.

Uzavírám II.část str.38-49. Tato část byla neobtížnější. Navštívil jsem několikrát archiv země České, archiv min. vnitra a mnohokrát archiv hl.m.Prahy. Kdyby se někdo podrobněji zajímal o dějiny dvora (čp.2) tj. kdo byl nájemcem od r.1727 musel by probádati listiny v archivu universitním. Poněvadž čas letí – a řádky tyto vpisuji r. 1936 14/V. nemohl jsem již déle otáleti. Stačím-li práci dodělat, vrátím se k podrobnému studiu a „Doplňky“ přinesou to, co bylo opomenuto nebo čeho jsem se jen dotkl.

Čas také nedovoluje, abych zdobil začáteční hlavy nebo prokresloval iniciálky.
Tolik na vysvětlení příštím pokolením.

Citace z „ Kroniky obce Štěrbohol“ založena 1.června 1934
Zapsal Josef Buňata, učitel při zdejší obecné škole zvolen kronikářem 30. 5. 1934